Zápisník z cest olomouckých bikerů

  
22.5.2017  Sovinec
Jirka
Mira
Ivan
 
Po měsíci plánování máme domluvený termín, v neděli pojedeme do Jeseníků.
Ráno vlakem Do Hanušovic, tam se potkáme s Martinem a pak probajkujeme hřebínek od Stříbrnic až na Dolní Moravu. Hezkej plán.
Ale ….
To by bylo moc jednoduchý.
Jirka jede v sobotu na koncert Kissáků, píše, že se snad zmátoří a kolo dá.
Já jsem běžel s Petrem Kokina běh, 16 km Litovelským Pomoravím, což nebyl moc dobrej nápad, bo jsem úplně na kaši.
Martin píše, že manželka odjela do Ruska a tak hlídá nemocný děcka …
JJ, tak to bychom měli. Večer píšu, že bude lepší akci o týden posunout. Reakce je kupodivu velmi negativní. Takže plánujeme ráno znovu a lépe. Ne vlakem, ne před osmou, ne do Jeseníků ale … na Sovinec. OK, proč ne.
Sraz je v deset u Jirky. Jsem na místě v 10:02,  Mira volá v 10:05 že vyráží z domu ( jen co si domaže rohlíček s máslem, dopije kakao, atd … ).
V 10:25 jsme komplet a můžeme vyrazit. Obelhávám tělo, že včerejší běh byla jen taková sranda, že dnes je nový den a regenerace byla dostatečná … no, moc se mi to nedaří, nohy jsou pořád  dost dřevěný – ale asi se moc pozoruju.
Frčíme po cyklostezce do Černovíra, na Hlušovice, Bohuňovice a do Šternberka. U vody v zahrádce první stopka na kávičku a jedno malý. Príma, půjde to. Pak krosujeme Štencl a kolem hradu stoupáme na Ecce Homo. Jindy klidný místo je plné stánků a hřmících motorů – nečekaně se tady jedou závody do vrchu, což nám dělá čáru přes rozpočet. Nezbývá, než postupovat podél trati a na správném místě ji krosnout. Klestíme si cestu necestou, mezi stromy a vysokou trávou. V místě, kde chceme trať přejít, nás staví traťový komisař. Dál to půjde, až závodníci projedou svou rozjížďku. Koukáme na autíčka, komentujeme výkony a kysneme na místě.
Po hodince zevlování ( a čekání na to své klíště ) nakonec můžeme pokračovat. Lesem na Dálov a do Huzové, kde si konečně dáváme pivko. Je krásně, slunečno a teplo. Super den. Z Huzové cyklostezkou přes louky a pole až k potoku, brod a Křížov. Pak už jen sjet na Sovinec a kukec na hrad. Vlastně ne, průvodce nás fakuje už v bráně na nádvoří, vstupenky nemáme, prohlídka hradu nás netáhne a žongléry či koho jindy jo – ale dnes fakt ne. Věž taky ne. Takže zmrzku a jedeme dál. Cílem je dobrá hospa nad Pasekou. Šlapu do kopce a pak v dlouhém sjezdu fantazíruju, co si dám dobrého, hlad už by byl … jenže zase prd. Hospa je zavřená a tak jsme utřeli. Naštěstí ( no, jak se to vezme … ) je kousek pod ní ještě jedna. Sedáme do zahrádky a dáváme si grilovaný žebra. Na papírovým tácku, mastný jako prase, ale … s okurkou a pivem. Hlad je svistvo.
Vyfutrovaní sedáme do sedel, padáme přes Krakořice do Babic a po nové cyklo do Šternberka. Stíháme ještě poslední minuty fotbálku Bohuňovice – Černovír ( 0:4 ) a pak už jen párkrát šlápneme a jsme doma. Osmdesátka na tachometru a pocit z dobře odvedené práce. Příjemně strávený den, umřu až večer … :- )))
Tak zase někdy, pánové.
 
 
dnc@atlas.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one