Zápisník z cest olomouckých bikerů

  

11.9.2011   Na Hostýn

Zadní brzda stále nefunkční

Sólovka

 

Plán  :   ráno prostě nasednout na bajk a pádit co to dá až na Hostýn, tam omrknout rozhlednu  

             a doplazit se domů

 

Itinerář  :  OL - VB - Přáslavice - Tršice - Prosenice - Šišma - Bystřice pH - Hostýn - nějak zpět

Skutečnost :      vlak OL - Přerov bo bylo malo času, Radslavice - Šišma - Bystřice pH, Hostýn,

                        Zpět do Šišmy - Prosenice - Tršice - Doloplazy - Přáslavice - VB - OL    

suma sumárum stovečka

 

Sólovka bo sme se nějak nedomluvili, teda já jsem nic nezpískal a když už jsem chtěl, bylo jaksi pozdě

Ráno se nešlo vykotit, navíc dlouhé přípravy, montuju ještě funglové sedlo ( tak snad už nebudu mít otlačenou prdel ), snídaně nula, no jeď někam …

Kolem nádru se plížím na stezku a je skoro deset. Skandální. Naštěstí na prvním perónu je přistaven vlak směr Přerov, rychle zvažuju pro ( alibi - dějová zkratka … ) a proti ( srabe … ) a vyhrává pro. Jedu.

Přerovem proplétačka a chabá snídaně ve formě jakési chabé náhražky hotdogu, never more a výpad směr Hostýn, ale po méňe frekventovaných cestách. Krajina se lehce zdvihá a zase klesá, Hostýn se pomalu přibližuje. Slunko pere jako o život, je dusno a jazyk se lepí na patro. Voda dochází až v Bystřici pH. V zámku výpad do infocentra a nákup pohlednice z rozhledny ( Jako bych tušil, že nahoře na rozhledně skandálně nebudou k dostání !!! ) a první kousek pijanský u paty stoupání.

Pak výjezd po asfaltce na Hostýn, asi čtyřkilometrový výšvih, lehce jetelný. Ve stoupáku mi ujíždějí jen borci na silničkách, s těma se fakt nedá jet v háku, to je jiná liga. Na vrcholu prohlídka kostela, hrbáč a k rozhledně. Opouštím kolo a kochám se po výstupu. Kochal bych se více, kdyby byl rozhled všemi směry, i tak je to ale super.

Sjezd je - jak jinak - mnohem kratší, než výjezd a tak jsem dole jedna dvě. V Bystřici volím stejnou cestu zpět. Slunce nepolevuje a vysušuje mě jako tresku. Cestou testuju kvalitu švestek ( velmi, ale velmi dobré ) a jablek ( tři plus ) kolem silnice a sosám energii v podobě rychlých cukrů a pomalých glycidů. Málem bych zapomněl na ořechy, taky OK. Pak uhýbám na Prosenice a v Pavlovicích stavím doplnit tekutiny. Sedím na VIP tribuně a sleduji rozhrávku utkání místního FC. Zahajuje se minutou ticha za hokejisty z Jaroslavle, přidávám se. Trága.

Dopijem a dem. Žízeň mě ale znovu dohání v Doloplazích. I tady se hraje, jiné dresy, jiná kulisa. Jiné pivo ( Zubr - brr ). Zkratkou do Přáslavic. To se lehce řekne, ale hůř se ta zkratka hledá. Za dědinou zahýbám po cestě do pole, cesta se zužuje skoro do nic, ale nakonec přece jen pokračuje - i když do nikam. Navazuje na ni ale pěšinka před dálnicí, po ní cca kilák a nakonec se přece jen napojím na výpadovku Doloplazy-Přáslavice, přejíždím po mostě dálnici a mohu si šlehnout pod Božkou 3decky kofoly do hrbu.

Furt to pere …

Přes VB a Bystrovany jsem doma jako na koni, na tachu stovečka, ale dnes byla fakt hustá.

 

dnc@atlas.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one